DeiPein xDDD
"Jestly mi neuhneš z cesty tak…!!"zavrčel blondaček polohlasem….
"Tak…Tak co?"Pein si nemohl odpustit škodolibý usšklebek…
Deidara ho prudce odstrčil dlaněmi pryč…
"Prostě mi dej pokoj!!!"procedil mezi zuby..nenavistným tonem..
Vytrhnul se z jeho sevření a naštvaným krokem dupal chodbou pryč…
Ucítil kolem sebe prudký závan větru..a Pein stál zase přimo před ním…
"Kruci co po mně chceš?!"zasyčel rozzuřeným hlasem a pokusil se ho obejít…
Pein přirazil ruku na stěnu přimo před něj…
"Dělaš jako by ti to nedocházelo"stísněnou chodbou se rozlehl jeho sebejistý smích…
Deidara naprazdno polknul…a trochu zacouval…hlavou se mu honily splašené myšlenky..
Došlo mu to…samozřejmě že ano…To přece nemuže myslet važně!...Je to jen špatný vtip?...
Naslepo za sebou nahmatal kliku pokoje..a stiskl ji…
"Snad my nechceš utect?.."Na peinově tváři bylo vidět že si dost věří…Až moc..
Jistým krokem kračel k blondačkovy…Zvuk jeho kroku se odrážel od stěn…a vracel se zpátky..v ozvěně…
Deidarovi přeběhl mráz po zadech…a po tváři mu stekali drobné kapičky ledoveho potu…
Rychle se otočil na podpatku a vklouzl do pokoje…Srdce mu bušilo jako zběsile a žaludek cítil až v krku..
Rychle za sebou dveře přibouchl..a svezl se po nich ke kamene zemi…
Rukou si prohrábnul blondate vlasy…
Bál se nevěděl co dělat…hlavou se mu honily myšlenky…
Veděl že se tu na moc dlouho neschová…mohl jen doufat že to Pein vzdá…což nebylo vůbec pravděpodobne…
Pohledl na kamennou podlahu a vyděsil se…
Viděl je
..boty…hned mu bylo jasné či sou..a velice pomalu zvedl hlavu aby si své tušení potvrdil…
V jeho pohledu bylo znát zděšení…byl to on…samozřejmě..jak mohl vůbec doufat že to Pein…vzdá..
Deidarovy už zbývala jen malá naděje…
Křečovitě zavřel oči…
Kruci Kruci!!!..nadaval si v mysli…
Ucítil na krku Peinuv hřejivý dech..
Zatnul dlaně v pěst a ruce se mu třásly…přemýšlel jestli nebude lepši to vzdat…
Možná Ano…Možná když to vzdá nebude to tak…Tak…
Otevřel vyděšené modre oči a polknul..
Tak Bolet…
Ucítil na sve tvaři Peinovu teplou dlan a jeho doteky směřovaly po krku níž…
"Onegai…Nech toho…!"zaskučel Deidara rozklepaným hlasem…
"Ne nenechám na to seš moc sladkej…Líbí se mi jak se brániš"zasmál se Pein..a pomalu přejížděl rty Blonďáčkovy po krku…
Cítil jak se pod ním celé jeho tělo třese…
Jemně ho líbal na krku a pomalu se přesouval k Deidarovým roztřeseným rtům…
"Ne..!"syknul..přidušeným hlasem Dei..a vyděšeně na Peina pohledl…
"Když se bojiš..tak jsi ještě rozkošnější.."ušklíbl se Pein..a hrál si s blonďatými prameny Deidarových vlasů…
Prudce za ně škubnul a přitáhl si Deie Bliž…
"Chci tě"šeptnul mu do ucha a tichounce se zasmál…
Dei otevřel pusu ale nedokázal ze sebe vydat ani slovo…
Chtěl se bránit..chtěl řict Peinovy aby ho pustil..ale jako by oněmněl..
Pein položil dlaně na chladnou kamenou podlahu po obou stranách Deidarova roztřeseného těla..
Natáhl k němu hlavu a zlehka se dotkl jeho rtů…cítil jak sebou Dei prudce škubnul…
"Víš že nemáš šanci a stejně to skoušiš?"..šeptnul..a jejich rty byly od sebe vzdaleny jen malý kousek…
"Máš dost odvahy"usmál se a lehce ho políbil..zatím neměl důvod být nějak extremně hrubý…Jen zatím..
"P..Pust mně..P-peine tohle je važně moc špatný vtip…!"zaskučel Dei..a hlas mu trhaně přeskakoval…
"Ale Deidaro"zasmál se a dlan mu položil na hebkou tvář…
"Tohle vůbec není vtip.."ušklíbl se Pein..
Deidara se celý třasl a tričko mu na zádech zmáčel ledový pot…
Ucítil další Peinovy vašnivé polibky..nebyl sto se pohnout..natož se bránit…
Cítil jak se jeho rty přesouvaly niž..citil když mu prudce strhnul plášť…a odhodil ho pryč…
Cítil když se jemně dotýkal jeho břicha..když dlaní kopíroval křivky jeho těla…
Studený vzduch ho ovanul a po těle mu naskákala husí kůže…kamenná podlaha ho studila do zad..
Trochu se otřasl…
"Zima?.."zasmál se Pein…
"Moc rád tě zahřeju"Zašeptal mu do ucha..a lehce se pousmál…
Deidara na něj nevěřícně vytřeštil oči v barvě pomněnek….
Ucítil jak mu Pein rukou přejel po břiše..až k rozkroku..a rychlím pohybem mu rozepnul zip u kalhot…
"Zvláštní nebrániš se…neřikej mi že už se s tím smířil.?."lehce mu přejel rty po břiše..a vracel se po krku zpátky k jeho rtům..
Deidara mlčel….neřekl ani jedine sluvko…
"Mlčení je souhlas.."zasmál se Pein..a rukou Deidarovy zajel mezi nohy..
Usmál se když se pod ním Deidara vzepřel…
Pevně mu chytil ruce a přirazil je k zemi..
Díval se do jeho neviné vyděšené dětské tváře…
A pomalu mu sundal kalhoty…
Líbal ho na břiše a tvrdě ho kousl do bradavky…
Deidara naštvaně zasyčel..a do oči mu vhrkly slzy…
Pein se ušklíbl…rozepl svůj vlastní zyp a z kalhot vytahl svou chloubu..
S úsměvem pozoroval jak se Deidara vyděsil…
Blonďáčkovy se udělalo nevolno…
Cítil váhu Peinova těla když se na něj přitiskl…Citil že je jaksi dost vzrušený…
Tlak co cítil se mu vůbec nelíbil…ale sám veděl že kdyby si snažil bránit..stejne by to bylo k ničemu..
"Uvolni se…"zašeptal Pein.. a pohladil ho po tváři…
Deidara odpověď v podobě mlčení…se mu nijak nelíbila…dělalo mu radost když se bránil..
Ale ..co nebude to zbytečně protahovat…škodolibě se usmál…
Deidara hlasitě zaskučel když ucitil prudkou bolest v konečníku…
Kousl se do rtu..a po ustech mu stékaly kapky krve…
Pein se jen pusmál a tvrdě do něj pronikal znovu a znovu…na jeho tváři bylo znát jak moc si to užívá…
Deidara přidušeně zaskučel a znechuceně od něj odvrátil tvář…
Bolest ho uplně pohltila ale i přes to se ji snažil nevnímat…nechtěl aby pein viděl jak moc to bolí…
S každym dalšim přirazem to bylo horší…
Jen..čekal až bude konec..
Pein naposledy tvrdě přirazil..a vyvrcholil…
Tiše vzdychnul…Cele jeho pohltila slast…spokojeně se na Deie usmál.. a pohladil ho po tváři..
Deidara naštvaně zavrčel a shodil ho ze sebe…
"Dostal si co chceš..Tet už vypadni!!!"probodl Peina zuřivým pohledem…
Pein s se s usměvem zvedl ze země a pomalu se oblekl…
Naposledy na Deidaru spokojeně pohledl a vyšel z místnosti…
Blonďaček si položil hlavu na kolena..a po tváři mu steklo několik slz…
Veděl že se ještě někdy vrátí a že tohle stoprocentně nebylo naposledy co ho viděl…
ItaSasu xDDD
Itachi hleděl na svého mladšiho bratra....byl tak blízko...slyšel jeho srdce tlouct v divokém rytmu..možná...strachu..možná nenávisti.
Usmál se...doufal že neska to skončí..všechno jeho snažení..ale vůbec si tím nebyl jistý..citíl na sobě Sasukeho nenávistný pohled,kterým ho probodával...ale to nestačilo...
Viděl jeho odhodlání..jeho sebevědomí od jejich posledniho setkání vzrostlo..ale Itachi pochyboval že dost....na to aby mu vubec mohl ublížit...neměl stejné oči...i přesto co mu kdysi řekl zjevně se o to nepokusil..bude ho muset donutit..hlavou se mu honily myšlenky...a na tváři mu hrál škodolibý usměv..
Sasukeho výraz byl nehybný..a jeho pohled až ledově klidny..ale uvnitř hrozně zuřil jakmile viděl znovu tvář člověka,který mu zničil celý život..křečovitě sevřel katanu..chtěl vidět Itachiho umírat..to byl jeho životní cíl..a on ho dnes musí dosahnout...chce vidět Itachiho smrt...tak moc...vztek mu nedovolil klidně přemýšlet...uplně ho zachvatil...jeho oči změnili barvu na krvavě rudou...
"Muj malí pošetilý bratře"zazněl Itachiho hlas s posměšným podtonem....
"Mysliš že si dost silný...ani nemaš oči jako já"smich se nesl noční krajinou...Sasukemu drásal nervy..
O to přesně Itachimu šlo...chtěl ho vyprovokovat...chtěl vidět jeho zlost..chtěl jeho silu pocitit na vlastní kůži...jeho vlastni oči mněli stejnou rudou barvu...mohl kdykoliv ukončit tenhle boj...jeho mysl se toulala v dobach kdy byl Sasuke malí..usmíval..se..hodně se změnil...samozřejmně veděl že za to může on..že mu zničil život... naději...budoucnost....
Sasuke zautočil...vztek ho ovladal...jeho utoky..nabírali na rychlosti..Itachi jim uhybal..viděl zlepšení schopnosti..ale nestačily....prozatím byl tenhle boj na nic...tak tak uhl Sasukeho utok..chitil mu ruku a prudce s nim trhl k zemi...
Sasuke sjel po kamenech a podkosil mu nohy...
Itachi tvrdě dopadl na kamením pokrytou zem...a šterk mu sedřel ruku do krve..usmal se...
"Muj malí bratře zlepšil si se,ale ne dost"škodolibě se usmíval...
Sasuke vytahl katanu....zachvatily ji blesky...
Hmm Chidori v kataně..pěkné..pomyslel si Itachi..a v mžiku se objevi za Sasukem...a tvrdou ranou do pateře ho uzemnil...
Sasukemu se podlomily kolena..udělal to tak lehce tak lehce mně odstraní..Sasukemu se myslí honily zoufalé myšlenky.
Itachi...se na sasukeho zadival s pohrdavym usměvem...
"Viš proč si tak slábáý Sasuke?stále ti chibí nenavist..."provokoval ho...
"Ale ja ti ten důvod dam pokud ti ještě nestačily!"zavrčel...a vytahl rychlim pohybem katanu...
Kopnul ho do břicha..cítil jak se mu chodilo zabořilo do Sasukeho břicha..ten jen zaskučel bolesti a svezl se na kamením posetou zem...
Itachi se na sasukeho zkrouceneho v bolestích zadíval..smutnym pohledem...chtěl aby ho nenáviděl ale nic nestačilo..nenávist mu zjevně nedalo takovou silu...jaká byla potřeba.
Čim zajistit vetši nenavist..zeptal se sám sebe v duchu...čim mu způsobit vetší bolest...
Pohledl na něj rudyma očima v barvě krve...Sasuke se na nej zadíval plný nenávisti a znechucení...
Když mně teť zabije proč sem udělal všechno ty věci...na co když neměli žadny smysl..žiju jen pro jeho smrt...zabiju ho za každou cenu..pomyslel si Sasuke a odhodlaně se na Itachiho podival...
Nenavist mu dodá silu pomyslel si Itachi...a vyhnul se Sasukeho rychlemu utoku pesti..chitnul ho za zapesti a praštil snim o skálu...Sasukemu ztěžka lapal po dechu...s každym nadechem ho bolestivě bodlo v hrudi..mněl zlomenych několik žeber...
Itachi k němu šel klidným a vyrovnaným krokem...svit ěesice se odražel od čepele katany...
Koukal mu zpřimá do oči..stejné oči...stejná touha...i když tak rozdilní...Itachi od něj neodtrhla chladný pohled...pár metrů a bude u něj Sasuke se zoufale snažil vymslet unikový plán..
Jeho bratr byl u něj..neměl kam utect..je dot pravděpodobne že teť zemře...
"Přišel si mně sem zabít...a skončiš takhle"zakroutí neveřicně hlavou Itachi...aby Sasukeho vyprovokoval..
"To jak si slabý mně až děsí..."zasyči Itachi...a chitne Sasukeho pod krkem....tak jako tehdy...
"Pamatuješ...Jak si mně vyděl zabít..rodiče?....Jak si křičel?...proč mně ani potom všem nemůžeš zabít..."zašeptal mu Itachi do ucha... a v jeho hlase bylo slyšet pohrdání....
Sasuke zatnul zuby....tak moc ho nenáviděl...a i přes vše co mu způsobil...každy jeho utok..byl rychle odražen..
Itachi se mu naklonil k tváři...aočima v barvě krve ho pečlivě pozoroval....
Kdyby použil Tsukyomi nic z toho mit nebude...přemyšlel..a dival se do jeho tváře...byly si vic než podobní...usmivál se....
Sasukeho usměv na Itachiho tváři provokoval...ale i tak se mu šoatně dýchalo přes Itachiho sevření....
Chladně na nej pohledl očima plnnýma znechucení...
Itachi mu pohled oplatil... a naklonil se k jeho tváři..trochu povolil sevřeni kolem krku sveho mladšiho bratra...
Sasuke udivem doširoka otevřel oči..když mu Itachi přejel rty přes usta.....uslyšel....zvuk trhajícho se oblečení..a s udivem zjistil..že mu Itachi strhl plašť....
nedokazal vyslovit jediné slovo...čekal bolest..snad i smrt ale tohle važně ne.....
Z Uchihovy tvaře se nedala vyčist žadna emoce...a to bylo ještě horši....
Sasuke ucítíl na svém těle Itachiho dotyky..polila ho vlna horka... na čele mu vyrašily kapky potu...a srdce mu začalo tlouct v neuvěřitelně rychlem tempu....
Snad...Snad...nechce udělat to co si myslim...přemyšlel Sasukeho horečně...a..mirně se zachvěl...
"Muj malí pošetilý bratře snad se nebojiš"zašeptal Itachi posměšným tonem...a dlani..přejel Sasukemu po břiše....
Cítil jak se mu celé tělo třaslo...viděl jak se snaži skrývat zděšení....jak očima nervozně těká po okolí...a hlavou se mu honí...zmatené myšlenky....
Rychlim pohybem si svlekl plášť...a siťované tričko...položil dlaně z každe strany Sasukeho hlavy...na studenou skálu...
Sasukemu naskočila na rukách husí kuže když na sobě ucítil Itachiho pohled....
"Ty parchante...okamžitě nech těch blbin"jeho jméno se mu doslova zpřičilo v ustech a nebylo sto ho vyslovit.....
Itachi se sklonil k jeho tváři.....přes stale docela pevné sevřeni Sasuke nemohl uhnout hlavou...jen sebou vyděšeně cukal....
Starši Uchiha přitlačil sva usta na jeho rty...a s usměvem ho sledoval...
Sasuke pevně sepnul usta....a bránil se polibku...Itachi mu je svými pootevřel...a zajel jazykem dovnitř....přitiskl k nemu obličej bliž..a jazykem mu pohyboval v ustech....
Sasuke se snažil branit...ale nebylo mu to platne...oči doširo otevřene strachem upiral nevěřicně před sebe.....
Itachi...mu rukou přejel po břiše...do klína...
Sasuke sebou škubnul...a přeryvaně dychal....nemohl tomu uvěřit sám nechápal co se to děje...uplně ztuhnul..nemohl se vubec pohnout...a mohl jen steží neco řict...
Itachi..ho v klině stisknul....
Sasuke jen..přidušeně vzdychnul...a křečovitě svíral oči.....nechápal proč se nemuže pohnout..chtěl se branit...ale tělo mu to nedovolilo...
Itachi...vytahl..ruku a přejel mu jí po rtech....
Sasuke byl vyděšený jako nikdy.....
Itachi se usmal..zbavil ho posleniho kousku oblečení...
Rukama mu přejel po bocích...a nadzvedl si ho..aby se do něj mohl lépe dostat trochu ho udivilo že se Sasuke vubec nebrání.....
Usmal se...a tvrdě do něj proniknul tak aby mu způsobil co nejvetši bolest....
Sasuke sebou škubnul...a bolestně vykřikl....ruce zatnul v pest...a propnul se......
Itachi..na sobě nedal znat..jak nerad to dělal..a s každym přirazem do nej pronikal hlouběji....
Sasuke...otevřel..vyděšené černé oči...zorničky rozšiřené strachem......
Cítil jak se v něm Itachi pohybuje ale nebyl chopen ani slova na protest...
Itachi...stale přiražel...a přitom sledoval sasukeho reakce.....
Naposledy do něj pronikl a vyvrcholil....slyšel sasukeho zoufaly vykřik....spustil ruce z jeho pasu... a odtahnul se...
Sasuke se svezl po skále k zemi...a trhaně dychal...po zadech mu stekal ledovy pot....
Itachi pohledl na sasukeho třesoucí se tělo...znovu dělal to co nikdy nechtěl...znovu ubližoval...osobě na ktere mu zaleželo....
"Doufam bratře že přiště se zmužeš navic"zazněl jeho hlas nocí....
Sasuke neodpověděl...jen se tisknul..k chladne skále..a vyděšeny pohled upíral před sebe...
Hluboko v sobě cítil zrnko nenávisti,ktera se každou minutou stupňovala....
"Přistě bratře mně zabij"zašeptal Itachi skoro neslyšně...a zmizel.....
SasoDEi xD
Blonďaček se přemáhá k rychlejšimu tempu...musí..ho varovat..musí odtuď zmizet...nikdy si nemyslel že je najdou..že se dostanou tak blízko..všichni už jsou pryč jen on tu zůstal..aby ho našel....
Rozrazil težké kovové dveře...a vběhl dovnitř..rychle se rozhližel..zase nic..kde jen je?...
Ptal se sám sebe..i když veděl že odpovědi se nedočká....vbíhal do dalšich a dalšich pokoju..nikde nikdo....
Je možné že už je pryč?pomyslel si..Deidara..a v boku ho šileně bolelo..stupňovalo se to..zbýval poslední pokoj...jestli tam není bud je pryč nebo ho už našli....na tu druhou možnost nechtěl ani pomyslet...
Blížil se k posledním dvěřím k jeho poslední naději....ztrácel dech..natahoval ruku před sebe...z poslednich sil na ně položil ruku...sjela po kovové klice...obraz před očima se mu rozmazal.
Ne to ne!..křičel uvnitř ale nemohl vydat ani hlasku..pomalu padal k zemi....pomněnkové oči upíral před sebe..ruka mu ochabla a strácel nad svým tělem kontrolu...teť ho mrzelo že vzal tolik misí už nemá silu...pomalu zaviral oči...nikdy si nemyslel že takhle skonči...se všim se smířil..jen doufal že Sasori se dostal ven....
Ucítil pod sebou něčí naručí...otevřel oči...
"Sasori sama?"udiveně na něj upíral pohled...červenovlasy muž mu přitlačil ruku na usta a naslouchal vzdalenym zvukům..
"Musíme zmizet a to hned!"zašeptal a rozběhl se s Deidarou v naručí k východu....
"Proč si neodešel s ostatními?"Sasori se na něj nepodival a pohled upíral před sebe....
"Jáá chtěl sem tě najít"vysouka ze sebe blonďaček.......
Sasori sebou trochu trhne ale beží dál..snaží se mít stále na paměti že hlavní je se odsuď bezpečně dostat ostatní se vyřeší potom....
"To mezi námi Deidaro už skončilo..ty to viš..mněl si se odsud dostat co nejrychleji"řekl ledovým hlasem a zpřima se divál před sebe....
"Já to vím...."Deidara se na něj zadíval s prosebným vyrazem ve tvaři....
"Proč to tolik stěžuješ Deidaro?"obrátil k němu pohled..ale stále bežel....
"Proč se prostě nesmíříš se skutečnosti že je konec..!"odvrátil se od něj....
Ne protože ho už Deidara nezajímal...právě naopak..jeho pohledy mu ubližovaly....bolely ho..ale nemohl mu to řict takhle to bylo lepší....pro ně oba...nebo si to aspoň myslel...
Deidarovi vehnal ten chladný ton slzy do oči..Miloval ho ale k čemu to bylo..on ho nenáviděl..tak moc že mu nevěnoval jediný pohled..sklonil hlavu...slzy mu zamokřily plášť...
Sasorimu to trhalo srdce ..snažil se jeho slzy nevnímat..pohledl na něj..s bolesti ve tváři....za nimi se ozvala rána....srdce se jim rozbušila ve zběsilém rytmu...
Našli nás pomyslely si ve stejný okamžik a vymenily si pohledy...
Sasoriho pohled byl klidný i když uvnitř zmatkoval..rychle se rozběhl...mněl plán...rozrazil dveře do podzemi a zabouchl ja za sebou..kyvl na Deidaru..roztřesenýma rukama připevnil na dveře vybušné listky...
Seběhl ze schodu..v naručí pevně svíral Deidaru...bál se hlavně o něj..hledal misto kde by ho mohl skýt a uchránit před nebezpečím...otevřel skryty poklop v zemi..a seskočil s Deidarou dolu..položil ho na zem...lehce se usmál..doufal že to není naposled co ho vidí..chtěl se ho naposledy dotknout..zatnu ruce v pěst aby se přemohl..jen by to stížil...
Otočil se připraven k odchodu...Deidara vymrštil ruku a chitl ho za zapěstí...oči skelne od slz...
"Nechod..prosím..jestli pujdeš du s tebou!" řekl nekompromisně ale hlas se mu přiliš třasl na to aby to znělo výhružně....
Sasori trhl rukou ale z Deidarova pevného stisku se nemohl vymanit...
"Ne..Ty nikam nejdeš Deidaro"zadíval se na něj chladným pohledem...jinak to nešlo....
"Ale ona jdu..nevým proč bych nemohl...jse stále členem Akatsuki...a ty mi do toho nemáš co mluvit"Deidara se snažil o vyhružný ton... pustil Sasorimu ruku...zvedl se a vydal se k východu...
Červenovlasy muž se objevil před ním...a naštvaným pohledem ho sledoval....
"Řekl jsem že nejdeš"zavrčel rozzuřeně...a přirazil ho ke kamené zemi v podzemní kopce...
Deidara se na něj udiveně zadívá....zed ho studí do zad....
"Proč?..Proč...vždyť ti na mně nezáleží..je ti to jedno tak mně nech jít"hlas se mu třásl....
Sasori nevěděl co na to čict..musel se co nejdřív vrátit zpátky a viřidit to s jejich návštevniky..byl jen jediný způsob jak Deidaru zadržet...chitl ho za obě zápěstí..a přilačil mu je na stěnu...obličej přiblížil k jeho tváři..srdce mu hlasitě tlouklo...
blonďaček se na něj zadíval vyděšeným pohledem...bylo to to co si vždycky před tím přal..ale tet to byla pitomost....za kterou by mohli šeredně zaplatit...
"Sasori okamžitě toho nech tohle je važná situace...není čast tak hlouposti"zadíval se na něj přisným pohledem....
Chci aby mně nenáviděl..pomyslel si Sasori..a zadival se na Deidaru..chladným pohledem...veděl že toho bude dlouho litovat...ale možná když umře tak to bude pro Deidaru lehčí...zápestí mu držel jednou rukou..druhou vytahl kunai..a s nahraným ušklebkem se na blonďačka zadíval...
Rychlým pohybem mu přejel po plašt..ten se svezl na zem na dvě poloviny....
Deidara byl strachy bez sbe..co to kruci dělá..dival se na plášť rozetnuty na dvě pulky..co se to sním děje..zvedl hlavu a zadíval se na něj....oči doširoka otevřené......
sasori zatnul zuby..nechtěl to dělat..ale musel...strhl z něj oblečení...pokud přežije bude se za to nenavidet do konce života....
Blonďačkovi oči byly plne zděšení..veděl co chce sasori udělat...nechtěl to ..rychle přemylej co má udělat..pohledem těkal sem a tam po mistnosti...Sasori se podivál na Deidarovo nahé tělo...
Musí mně potom nenávidět pomyslel si....sundal si své oblčení..a s ušklebkem se na něj podival....
"Sasori ..co se děje to nejsi ty!"podívál se na něj nalehavým pohledem.....v očich slzy....
Sasori se ti snažil nevnímat..přitiskl se na Deidarovo nahé tělo..uplně hořel...Sasori se trpce usmál....
Trhl s nim a shodil ho na sebe na zem..ruce mu pevně sviral...přetočil ho tak že ležel nad ním...a Deidara byl zady k němu..tiskl o na chladnou kamenou podlahu....
"Sasori prosím..přestaň"zaškemral Deidara zoufale..s oči mu tekly slzy...
Gome..pomyslel si..zavřel oči..byl rád že mu Deidara nevidí do tváře která byla skřivena bolestí....
Mucí mně nenavidět opakoval si stále...a kunaiem mu přejel po zadech...z ran mu vytakla krev..uslyšel jeho zoufaly vykřik...zatnul ruce v pěst..
Teď...pomyslel si ..tvrdě do Deidary proniknul....
Blonďaček přidušeně vykřikl..na kamenou zem odkapavali kapky slz...a mísily se s krví.....
Sasori zavřel oči a rychle přirazil....bolelo ho že to musí dělat...
Tempo přirazu se stupňovalo a Deidara zakřičel hlas mu diky bolesti přeskakoval....
Bolelo ho to jako nikdy nic..zvlášť od sasoriho..začinal ho nenavidět a netušil že to bylo řesně to co jeho partner chtěl...
Sasori vyvrcholil..tiše vzdychl..pomalu se zvednul..ruce zatlé v pěst..pohledl na Deidaru celý se třasl..kolem nej byla krev stejně jako na celých jeho zadech....
Přehodil přes jeho třesoucí se tělo Aka plášť a sehnul se k němu....
Deidara byl uplně vydešený a zaroveň se v něm stupňovala nenávist....
Sasori ho pohladil po tváři..nemohl si pomoct...chitl ho za bradu a přitahl si ho bliž...
Blonďaček na nej upřel modré oči plné nechutenství a nenávisti...
Sasori se pokoušel zamaskovat lítost...doufal že Deidaru znovu uvidí.miloval ho anikdy mu to neřekl...pohledl na něj...a políbil ho....
Deidara..na něj upře udivený pohled...sasoriho oči byly žavřene...jen lehce se dotykal jeho rtů jako by se bál že mu ublíží..tak proč potom dělal to před chvíli...myšlenky se honily Deidarovi v mysli...polibek byl až moc nežný...
Napolsedy se dotkl jeho rtů..na tváři zase chladny vyraz...Tak moc se mu chtěl omluvit..nemohl...všechno by to bylo k ničemu...zvedl se a odešel ven..
Deidara nebyl schopen jedineho slova či pohybu...
Pomalym krokem vyšel červenovlasy muž ven..za několik vteřin se ozvala obrovská rána...pak nic jen desivé ticho...ve kterem Deidara slyšel vydešený tlukot sveho srdce....
SasoIta xDDDD
Les zahalený do tmy......Itachi slyší jen rychli..... tlukot svého srdce.Žaludek má až v krku..dochází mu sily...musí najít úkryt....jinak ho jeho pronasledovatelé chití...a při lepší z možností zabyjí...přerývaně dychá....otočí hlavu..slyší za sebou zvuky...vzdálenost mezi nimi se skracuje.
Začne ho přepadat vlna panika....co mám dělat horečnatě přemýšlí.Zvuky za ním jsou čím dál blíž.Ještě chvile a doženou mně....pomyslí si.V tu chvili ho někdo chytne za nohu a vtáhne pod zem.
Rychle se rozhlíží...pohled mu padne...na mladíka s rudými vlasy.
"Sasori-sama?Co tady..."Sasori mu položil ruku na usta a prstem naznačíl aby byl ticho.
Nad nimi se ozvou rychle kroky..pomalu se vzdalují....rozhostí se ticho...jde slyšet jen Itachiho přerývaný dech.
Sasori sleduje vyčerpaného Uchihu.Itachi ztěžka dýchá zavírá oči srdce mu tluče ve zběsilém rytmu.
"Klid Itachi už jsou pryč"položí mu ruku na rameno a usměje se.Itachi jen přikývne.Panika ho pomalu opouští.
Sasori se k Itachimu přiblíží..jejich obličeje jsou od sebe vzdáleny jen několik centimetrů.
Itachi na něj otoči hlavu...a udiveně se na něj podivá.Sasorimu po tváři přeběhne usměv.
"Sasori-sa "Sasoriho ho umlči polibkem.
Uchiha na něj udiveně pohledne...odtrhne se od něj a rychle vyskoči na povrch.
"Co to ksakru bylo"zařve na Sasoriho naštvaně."Copak ti hrablo?"rozhořčeně se na něj dívá.
"Itachi uklidni se vždyť to byl jen polibek"usměje se nevině.. vyskoči za ním a jde proti němu...Itachi zacouvá a narazí do stromu...pohledem ho probodává....Sasori jde klidným krokem k němu...zastaví se půl metru od něj....pozoruje jeho udivený obličej...
Natáhne ruku a pohladí ho po tváři....Itachi ho přes ni praští a nasupeně se na něj dívá.
Sasori se k němu přiblíží o krok a s usměvem na tváři ho sleduje.
"Už se ke mně nepřibližuj ani o krok..nebo... nebo tě zabiju"zavrči Itachi výhružně..
"No tak...sám tomu přece nevěřiš"ušklibne se sebevědomně...a dojde k němu ještě bliž...a polštářkem prstu mu přejede po rtech.
Itachi mu ruku chiti a zkroutí mu prst do nepřirozené polohy...
"No tak Itachi nevyšiluj vždyť tě chci jen polibit"usměje se nevině..a čeká na jeho reakci.
"To si ze mně děláš srandu nebo co?"zařve na něj....tiše přemyšli..
"Když tě nechám aby si mně polibil..nechaš toho pak?"podívá se na něj.
"Ano"přikivne a spokojeně se usměje..
"Fajn"zavrči a čeká na polibek....
Sasori se sehne k Itachimu a rozepne mu zip u kalhot....
"Hej co to děláš"rozeřve se na něj Itachi....kalhoty mu sjedou dolů...
"Neříkal sem že tě chci polibit na ústa"zasměje se Sasori spilenecki..a zbavi ho posledniho kousku oblečení.
"Co že?"udiveně se na něj divá...
Sasori si ho nevšimá a vezme jeho chloubu do úst....Itachi tiše vzdychne...převali se přez něj vlna slasti...Sasori se jen vesele usměje a usty ho laská v klíně.
Itachi se zapře rukou o strom...a hlasitě vzdychne...vyvrcholí....lesem se rozlehne slastný vykřik..
Sasori...se rychle zvedne a přiloži své rty na jeho...jazykem mu zajede dovnitř...Itachi se nebrání a polibek mu vašnivě opětuje.Sasori si sundá Akatsuki plášť a odhodí ho na zem...přitiskne se na něj nahým tělem tělem.Navzájem se zahřivájí....Sasori otevře oči a podívá se na Itachiho....jejich pohledy se setkají....Sasori mu rty přejede po břiše...chitne ho za pas a vyzvdvihne ho nahoru....tvrdě do něj pronikne...
Itachi bolestně vykřikne....na zem odkapvají kapky krve....Sasori si toho nevšimá a tvrdě přiráží....
Uchiha zkřiví tvář bolestí....chce aby Sasori přestal ale nedokáže vyslovit jediné slovo...
Proniká do něj znovu a znovu....když vyvrcholil...tiše vzdychl a položil Itachimu hlavu na hruď.
Uchihovy...oči se třpytily slzami.... zem pod nimi nasakovala kapkami krve a zbarvila ji do odstínu temně rudé…
V nočním lese byl slyšet jen jejich hlasitý trhaný dech a rychlý tlukot srdcí…
ItaDei xD
Dveře lehce zavrzají..a poloprazdný pokoj osvítí kužel světla...místnosti se rozléhají pravidelné zvuky...bot klapajicích o podlahu...rozhosti se ticho....černé oči pohledem těkají ....na tvář mladého blonďačka....tak krásný...lehce ho pohladí po tváři....Deidara zamžourá do tmy... pomněnkově modré oči se upřou na cizince.
"Itachi co tady chceš?"zavrčí ospale...a pohledem ho probodává "Jen jsem se na tebe přišel podívat"usměje se vlezle..."To teda nechápu proč, nepotřebuju žádnou chůvu"zamumlá blonďaček.
Uchiha se hlasitě zasměje.."Co je tu k smíchu"zavrčí rozespale...."Nepřišel sem tě hlídat"...zasměje se..."spíš naopak"...černé oči se na něj upřou.. "Jak to myslíš?" Deidara se na něj neduvěřivě zadívá...v jeho očích se zableskne strach.
"Co pak?"...pohladí ho po tváři...Blonďaček vyděšeně ucukne.. "Snad se mně nebojíš Deidy?"Itachi se na něj pobavěně podívá.
"Vypadni!!!"zařve Deidara a hlas mu strachy přeskakuje...Uchiha se nad něj nahne..a ruku mu položí vedle těla.... "No tak Deidaro"zasměje se "Nebuď jako malé dítě"očima mu probleskne chtíč..když se podiva na Deidarovo odhalené tělo...Blonďaček si toho všimne a rychle si přes sebe natáhne deku... "Řekl sem vypadni Itachi"zavrčí ale hlas se mu chvěje strachy....
"Ale no tak"zašeptá vlezlým hlasem a strhne z Deidary deku....Blonďaček se vydešeně natlačí ke stěně...a modrýma očima těká po místnosti....Itachi se k němu nahne a jejich obličeje jsou od sebe vzdáleny jen několik centimetru.
"Ani se ke mně nepřibližuj" vysouká ze sebe Deidara ztěžka..a ještě víc se natlačí na stěnu...
"A pročpak?"sleduje ho Itachi pobaveným pohledem.... "Protože seš odpornej!!"zavrčí a vyrazí mu rukou proti tváři....Itachi se jeho ruce nevyhne....na tváři se mu objeví rudý otisk dlaně....
"To trochu bolelo"zavrčí Itachi a druhou rukou mu zachytí dláň a přitláčí ji na postel... "Itachi..to ti hráblo nebo co..okamžitě mně pusť" zařve zoufale a snaží se mu vykroutit...Itachi si lehne nad něj a tělem ho přimáčkne k posteli tak aby se nemohl hýbat...jejich těla se dotýkají...Itachi se zasměje....a přibliží hlavu k jeho krku.
"Itachi prosím"zaskuhrá Deidara zoufale...cítí na krku jeho dech..klidný a hřejivý.... "No tak Deidaro..když se nebudeš bránit nebude to tolik bolet"zašeptá mu do ucha vemlouvavým hlasem.... "Co že"vydere ze sebe chraplavým hlasem Deidara... "Okamžitě mně pusť a slez ze mně"zavrčí...naštvaně..a snaží se ze sebe Itachiho odstrčit...Uchiha na něj svým tělem zatlačí ještě víc....a škodolibě se zasměje.
"Hlupačku" pohladí ho po nevinné až skoro dětské tváři....Deidara na něj udiveně zamrká pomněnkově modrýma očima...Itachi se usměje a rty mu lehce přejíždí po krku.....bože co se to děje....Deidara kouká po místnosti vyděšeným pohledem..co to dělám..musím se přece nějak bránit..nemůžu ho to...nechat udělat ....Itachi se rty přesune k jeho tváři...líbá mu ucho..jemně mu kousne do lalůčku.
Deidara zasyčí.... využije jeho nepozornosti a odstrčí ho od sebe velkou silou...Itachiho to překvapí..ztratí rovnováhu a málem spadne s postele na zem....zadívá se na Blonďačka zuřivým pohledem.
"Řekl jsem ať se nebráníš..že to nebude tolik bolet...ale jak si přeješ"chytne Deidarovi ruce a přimáčkne mu je k posteli...zbaví ho posledního kousku oblečení a pobaveně se mu divá do vyděšených oči... "Prosím Itachi….nech toho"zaskučí vyděšeně....Itachi se jen zašklebí a sundá si zbytek svého šatstva....a tvrdě do něj pronikne...místnosti se rozlehne přidušený výkřik....Deidara se skouši bránit ale s každým přírazem přichází vlna bolesti...zkousne si ret a zavře oči... "Otevři oči Deidaro...podívej se na mně"zasměje se Itachi pobaveně... "Chci vidět tvou bolest"Itachi tvrdě přirazí a usměje se....vyděšené modré oči se na něj upřou a jako by ho prosily....ať ho nechá být...Itachi se na něj podiva....už bude na vrcholu....zavře oči a tiše vzdychne....Další Deidarův zoufalý výkřik se vytratí do noci.....Itachi se na něj podiva ledovým výrazem....pomalu se z něj zvedne.... hodí na něj Akatsuki plášť.
"Diky za pěknou noc"zasměje se škodolibě a pomalu se obléká. "Víš jak tě teď nenávidím"vysouká ze sebe přidušeným hlasem Deidara....a schoulí se pod plášť...... "nejsi první a ani poslední"pronese klidným hlasem Itachi...otevře dveře..stejné zavrzaní... jako když přišel..Deidarovi naskočí husí kůže a otřese se strachy ....do pokoje na okamžik zasvítí světlo....nakonec se pokoj opět zahalí do tmy..a Deidara tiše doufá že to byl jen zlý sen.....
MadaIta xDD
Místo boje osvětluje jen záře měsíce....Stejné oči....dva muži....Itachi Uchiha....Madara..Uchiha...oba jsou připraveni toho druhého okamžitě zabít....pocity zuřivosti v nich silý...tak moc touží jeden druhého vidět umírat...z Madarovy katany už teť odkapává krev...ne Itachiho...ale jeho bratra...nehybné Sasukeho tělo..leží Madarovi u nohou v kaluži krve...Itachi křečovitě svírá katanu...
Nenávist ho naplňuje...nechal ho zabit Sasukeho...to si neodpustí...chtěl aby se mu Sasuke pomstil....za to Madaru zabije...nenávistné pohledy směřoval na něj....
"Co pak Itachi?" neříkej mi že si toho kluka mněl tak rád...zasměje se Madara sebevědomně a zarazí katanu mrtvému Sasukemu do ramene....
"Nech toho!..zařve Itachi rozzuřeně...lesem se rozléhají jejich hlasy.....
"Proč bych mněl"..zasmeje se..
"Nemám důvod..dost mně to baví dívat se na tebe jak zuříš"..zašklebí se...
"Protože ti to říkám"..zavrčí zuřivě Itachi a všechno jeho ovládaní zmizí....
"Ničí rozkazy neposlouchám a rozhodně ne ty tvoje"...koukne na něj znuděným pohledem...
Itachi se kousne do rtu a teče mu z něho krev...rychlím pohybem se dostane za Madaru...a sekne katanou do místa kde má hlavu...vyděsí se když ucítí, že katana projela vzduchem ....a nic nezasáhla...snaží se rychle zareagovat,ale kolem obličeje mu prosviští katana..ucítí palčivou bolest na tváři...a po obličeji mu stékají kapky krve
Jen si se mnou pohrává...pomysli si naštvaně Itachi a rozhlíží se po okolí... dokud neucítí bolest v zádech, když ho Madara odhodí na strom...
Vykašle krev...Madara se objeví před ním...černýma očima na něj výsměšně kouká...
"To si až tak slabí Itachi?...i tvuj bratr to vydržel delé"...pohrdavě se zasměje..
"Drž hubu prevíte"..zařve Itachi a plnou silou..se proti Madarovi rozmáchne pěstí...narazí do jeho tváře...
Madara...vyplivne krev...
"Ty se chceš prát?"..zašklebí se sebevědomně....
"Ne asi,mlátím tu do tebe jenom z nudy"...zavrčí Itachi podrážděně...a vyrazí mu katanou proti břichu...
Madara mu chytí zápěstí a silně zatlačí....katana Itachimu vypadne z ruky...a zabodne se do země vedle něj....Itachi udiveně pohledne na katanu...a do oči se mu vrátí nenávistný výraz....
"Jseš vážně slabej"..zasměje se Madara... pěst mu vyletí na obličej..chytí ji těsně před svou tváři a přirazí ji na strom..
Vytáhne kunai...od čepele se odrazí měsíční světlo..krutě se usměje a zabodne mu do ruky kunai tak že s dlani... nemůže hýbat...
Itachi zaskučí bolesti...a jeho krev pomalu stéká po kůře stromu...pohledne na něj znechuceně a plivne mu do obličeje...
Madara se jen zašklebí a vrazi Itachimu ránu...Itachi se praští hlavou do stromu..a před očima se mu zableskne...
"Jseš vážně slaboch"..koukne na něj Madara..znechuceně...přiblíží se k jeho obličeji tak že cítí jeho nepravidelný dech na své tváři...napadne ho skvěla pomsta...
Itachi na něj nenávistně kouká... Madara mu položí ruku těsně k hlavně… letmo se dotkne jeho rtu a zašklebí se...
"Co to k sakru děláš?" ..zavrčí Itachi a snaží se vytáhnout kunai...Madara.... mu chytí ruku...a přitlačí ho svým tělem bliž ke stromu....
"Okamžitě mně pusť ty uchile"..zařve Itachi....Madara se jen vesele usměje a přitiskne své rty na jeho..Itachi si to nenechá líbit..a skousne mu ret zuby....
Madara se odtáhne...ze rtu mu odkapavá krev..
"Tak ty budeš kousat?"..zašklebí se...a katanou mu přejede přes krk..z ranky na Itachiho krku začne pomalu vytékat krev...Itachi si rány nevšímá a probodává Madaru znechuceným a nenávistným pohledem.....
"Copak se děje?Nelibi se ti to co?" zasměje se pohrdavě Madara...
"Jasně že nelibí"....zavrčí..."Nechápu jak můžeš být tak nechutnej"....
"No jo"..usměje se Madara..a pohladí Itachiho po tváři....
"Jseš hezčí než tvůj bratr"..zasměje se a pohledem sjede na Sasukeho mrtvé tělo...
"Drž hub.."...zařve..Itachi ,ale než stačí doříct co chtěl Madara....ho znovu políbí… rty mu pootevře ústa a jazykem zajede dovnitř... Itachi se snaží bránit ale je to marné...Madara vytáhne kunai....a rozřízne Itachiho oblečení..které se rychle sesune k zemi...
"Co to děláš?"..koukne na něj Itachi udiveně...
"Buď zticha"..zasyčí Madara...a otočí Itachiho břichem ke stromu....
Itachiho ruka přibodnuta ke stromu se stočí do nepřirozeného uhlu...
Itachi zavrčí bolesti...
"Okamžitě toho nech Madaro, není to vůbec vtipný!!!"..rozeřve se na něj..ale on ho nevnímá a pohledem mu přejíždí po nahém těle...
"Madaro copak ses zbláznil?"..zavrčí Itachi a je mu jasné co chce Madara udělat a vůbec se mu to nelíbí....
"Buď zticha" sem řekl...zavrčí..a kunaiem mu přejede po nahých zádech....krev stéká dolu po jeho těle a malé kapky dopadají na zem....
Madarovi dojde trpělivost rychle a tvrdě do něj pronikne...
Itachi přidušeně zaskučí....
Madara přitlačí Itachimu ruku na ústa....a tvrdě přiráží...Itachi ho kousne do prstu a zavrčí bolesti...
Madara..dosáhne vrcholu..a odsune se od Itachiho...ten se pomalu sveze na zem ruku pořad přibodnutou kunaiem.
"Myslím, že tohle jako lekce docela stačilo!..Už na mně nikdy nic nezkoušej nebo to bude mnohem horší"..usměje se Madara vítězoslavně.. a pomalu odchází....
Itachi na něj upře nenávistně své oči a rychle vytrhne kunai ze stromu....celou ruku má zalitou krví která barví zemi do ruda...
Madara...spokojeně odchází....Itachi vytrhne ze země katanu....a objeví se před ním..po nahém těle mu stéká krev...nerozmýšlí se a katanou mu probodne břicho...
Madara..se překvapeně zadívá na katanu zabodlou v jeho těle..z úst mu vytéká krev ...a země pod ním rudne...
"Tohle máš za to všechno!"..zavrčí itachi..a vytrhne Madarovi prudce katanu z těla.....
Madara se sesune k zemi.. ruku na krvácející raně....potměšile se usměje.... a zavře oči..
Srdce mu přestane bít ale usměv na jeho tvaři pořád zustava........
a Poslednííí xDD ItaOro XDDD
Vážně jsou.. si podobní...stejné.. černé oči toužící po smrti..pohladil Itachiho po tváři...nemohl si pomoct sklouzl..rukou niž a přejížděl mu rukou po obnažené hrudi....ucítil něčí ruku na svém zapěsti...Itachi se probudil a zuřivě ho probodával pohledem.. "Co to k sakru děláš...zavrčel naštvaně… "Copak nelíbí se ti to...řekl vemlouvavým hlasem a kouknul na něj hadíma očima. "Baka!!!"..zavrčel naštvaně...a ruku mu zkroutil za záda.. "Už nikdy na mně nešahej rozumiš"...zasyčel. "Nebo co?"…Orochimaru mu druhou rukou přejel po rtech...Itachi nechápal co se to děje...ne že by se mu to nelíbilo..ale bylo to divný... "Už se nebráníš....co?"usmál se Orochimaru a čekal na vhodnou příležitost...Itachimu začalo byt srdce v rychlém tempu..vzrušení sám nechápal co se to děje...cítil jeho pohled na svém těle...Orochimaru se k němu přiblížíl..jejich obličeje..od sebe byly vzdáleny.. jen několik centimetru...cítil jeho dech na své tváři..a věděl že to chce stejně jako on....chytil ho za bradu a pozoroval jeho reakci...Itachi byl zmatený.. nikdy v životě nic takového nezažil...zvedl hlavu a kouknul na něj zmateným černým očima…Orochimaru si ho přitáhl bliž a zlehka se dotkl jeho rtu...Itachi to nevydržel…přimáčkl se k sobě blíž... a vášnivě..políbil...
Chytl ho za plášť a přitáhl ho bliž k posteli...nemohl jinak.. věděl že je to divné..ale proč.. proč si teda nemůže pomoct..proč ho to tolik..láká...díval se mu zpříma do oči....odtáhnul se od jeho rtu a snažil se z jeho oči něco vyčíst
Rozmyslel si to.. byla..to hloupost..vstal z postele... a obešel Orochimara....jako by se nic..nestalo..přešel ke dveřím...Orochimaru se o bjevil před nim..co ta náhlá změna..zasyčí vemlouvavým hlasem...nech mně byt..řekne Itachi chladně a snaží se ho odstrčit z cesty.... Orochimaru mu chytí ruku,přetočí se a přirazí ho na zavřené dveře....
"Neřekl jsem že můžeš jít"..zasyčí..Orochimaru a přibliží se k jeho obličeji.. "Nemyslím že se musím dovolovat"..procedí mezi zuby... a sune se po zdi ke dveří..těsně před obličejem mu proletí ruka a zaterasí mu cestu...
"Ale já si to myslím"..zasměje se...a druhou..ruku mu položí vedle hlavy na druhou stranu.. "Chci pokračovat tam kde jsme skončili..zasměje se Orochimaru...a rukou mu přeje de po obličeji.. "Nešahej na mně"..zařve Itachi a vyrazí mu pěstí proti obličeji...Oro ji lehce chytne a natlačí ji na zeď aby s ni nemohl hýbat...to samé udělá i s druhou rukou..jednou mu znehybňuje ruce a druhou jemně přejíždí po jeho těle niž a niž....
"To nemyslíš vážně"..procedí Uchiha přes zatnuté zuby.. "Co myslíš jak vážně to můžu myslet"...lehce se usměje a rozepne mu kalhoty....sklouznou mu z těla....
"Okamžitě mně pusť"..zasyčí Itachi nenávistným hlasem....i když ví že to vlastně nechce...nevadilo.. mu to dokonce se mu to i docela..líbilo.ale nechtěl...si to připustit...Orochimaru se k němu sklonil a rty mu přejížděl po svalnatém břiše...jeho tělo bude perfektní...odtáhl se od něj a lehce se usmál a čekal na Itachiho reakci.
Co má udělat přemýšlel Itachi rychle a jeho černé oči rychle těkali po místnosti... "Tohle prostě nejde"..vydechl nakonec "Nemůžu to udělat jsi ..jsi přece kluk"...díval se do jeho žlutých očí a snažil se ho přesvědčit aby ho nechal jít....
"A proč bys nemohl" zasměje se Orochimaru ledově..
"Nikdo seto nedozví..zašeptá mu do ucha..."
"Já přece nejsem gay"...zasyčí..
"A to víš jak?..zkusil si to už někdy s klukem"...vlezle se pousměje Oro...
"Ne a ani nemám zájem" ..zavrčí a snaží se mu vysmeknout...Orochimaru ho svým tělem přitlačí na zeď a jeho ruka mu zabloudí do klína...
"Všechno se má jednou vyzkoušet"...řekne tiše vemlouvavým hlasem.
"Nech toho Oro"....zbytek slov zanikne v tichem vzdechu...
"Chceš to viď?"..zasměje se a kouká na něj hadíma očima...
"Řekni mi to chci to.....slyšet!"...lehce ho začne líbat na krku rukou mu stále bloudi v klíně...
"A....no"vzdychne Itachi tiše...
"Fajn"..ušklíbne se Oro vítězoslavně..a rychle Itachiho zbaví..posledního zbytku oblečeni...pustí mu ruce a lehce ho začne líbat ve slabinách...jen na chvíli vezme jeho chloubu do úst..Itachi tiše vzdychne a zaboří mu nehty do zad....Orochimaru se zvedne a..otočí Itachiho zady k sobě...jemně ho líbá na zádech.. a sundá si své oblečení....nesnaží se byt něžný...vzrušuji ho zvuky Itachiho.. bolestivých.... vzdychů...cití že už bude na vrcholu...pokojem se rozlehne Itachiho..výkřik..Orochimaru se rychle souká zpět do oblečení.
Itachi se sesune na zem...
"Kam jdeš,"...koukne na něj....
"Nikomu to nesmíš říct!"..zavrčí na něj chladně a otevře dveře Itachiho pokoje...Uchiha jen smutně přikývne....dveře se otevřou ... a Orochimaru vyjde do noci...
Zobrazit další články tohoto autora
