Naruto se konečně vydal na cestu…Už nemohl vydržet, že Sasuke zabijí pro Akatsuki…Chtěl mu to překazit…V noci opatrně vyklouznul zadní bránou a rychle směřoval k místu, o kterém věděl, že se tam mají zdržovat právě Akatsuki a možná i Sasuke…
„Naruto počkej!“ Ozve se za ním Sakuřin hlas…Naruto se opatrně otočí. „Nech mě jít Sakuro…Já musím Sasukeho zastavit.“ Prohlásí nekompromisně…Sakura jen na něj ustaraně hledí..Po tváři jí steče slza. „Jen…Chci aby ses vrátil…V pořádku…Už nevydržím jestli mě opustíš i ty.“ Vykoktá mezi slzami…Naruto ji opatrně obejme. „Neboj se..Vrátím se i se Sasukem nebo…“ Větu nedokončil nebylo to potřeba..Oba věděli, co se stane jestli Sasukeho nepřivede…Odejde..Sakuru nechá samotnou…
Po několika hodinách úporného běhu k Akatsuki úkrytu se Naruto zastaví u řeky. „Stačí už jen jít tady po tý řece a kousek za vodopádem by už mělo být chráněné území.“ Řekl si pro sebe…Opět se, teď už rozešel…Hladověl po tak namáhavé cestě, ale nemohl se najíst, ne teď když je svému cíli tak blízko…
Když už konečně došel ke kýženému vodopádu, hlasitě si povzdechl nad velkou propastí…Rozhodl se, že mu malá svačinka jen prospěje…Po vydatném jídle-ramen v prášku XD, začal s největším odhodláním slézat po srázu…Voda se rozbíjela na drobounké kapičky o ostré hrany skal…Kdyby Naruto spadl, neválela by se po okolí jenom voda, ale části jeho těla…
Vyčerpaný se svalil na zem…Obličej byste mu pod prachem hledali těžko…Těžce oddechoval..Nakonec se přeci jen přemluvil vstát…Podíval se na lákavě chladnou vodu a na své špinavé, potem prosáklé oblečen
. „No, co se dá dělat…Sasuke musí ještě chvíli počkat.“ Prohlásil blonďáček a začal se vysvlíkávat…
Vodopád stékával do průzračného jezírka, kde pak ústil do malé bystřinky…Naruto hodil svoje oblečení do jezera s nadějí, že se alespoň trochu vyperou a šipkou rozčeřil hladinu… Použil vodopád jako sprchu a užíval si ten osvobozující pocit nostalgie, když mu chladná voda stékala po celém těle…
Sasuke se konečně dostal z blízkosti Karin…Už nemohl snést, že za nim pořád dolejzá..Začal litovat, že ji vzal do svého týmu…Připadalo mu ještě otravnější než Sakura a Naruto dohromady…Pozastavil se nad jeho dvěma přáteli..Připadalo mu zvláštní, jak na ně poslední dobou vzpomíná „Naruto…příteli…“ pošeptal do větru.
Šel už dlouho lesem, vdechoval čerství vzduch ze stromů…Černé vlasy mu čechral vítr, zaslechl šumění vody a vydal se tam…Naskytl se mu pohled na překrásné jezero s vodopádem..Přišel k němu blíže a uviděl postavu, jenž stála pod vodopádem a nechávala na sebe stékat vodu…Zvědavě se přiblížil k tomu místu, ale tak, aby ho ta osoba nezpozorovala..
Poznal ho okamžitě. „Naruto!?“ Třeštil na něho oči..
Jako přimražený se na blonďáčka díval…Uvědomil si, jak mu scházel…Nemohl si pomoci..
Chtěl už odejít, ale něco mu bránilo…Ten pohled na nahého Naruta mu jaksi dělal dobře..Nechápal to. „Vždyť je to kluk, tohle není možný.“ Přinutil se odtrhnout od něho oči. „Ale co tu dělá...Určitě mě chce přivést zpět a nebo (polk) zabít“
Zmizel…Kdyby to neudělal, už by se neudržel…Šel rovnou do svého pokoje..Cestou odpálkoval Karin…Lehl si a přemýšlel. „Naruto, proč si přišel…Co mi to děláš…“ A ještě něco mu vrtalo hlavou. „Co to bylo za pocit, když jsem ho viděl…Měl jsem chuť na…Na něj.“ Přiznal se..Zatřásl hlavou, aby rozehnal takové myšlenky…Nechápal to…Po chvíli neklidným spánkem usnul…
Narutovi se zdálo jako, že ho někdo pozoruje, ale než si to stihl prověřit, ten někdo zmizel..
Nechal své oblečení uschnout a mezitím vymýšlel plán na dopadení Sasukeho. „Nejlepší by bylo, kdybych se postavil jen proti němu…Nejsem zvědavej na ten jeho blbej tým.“ Přemýšlel na hlas…Hodil na sebe suché oblečení a rozhlédl se po okolí..Hlavou mu vrtalo, jestli už někdo neví, že je tady..Ale nechal to běžet..Vydal se do lesa, kde se měl schovávat úkryt.. poslal pro jistotu klona na průzkum a sám vyčkával na jednom místě s vykácenými stromy okolo…Ozval se výbuch…Při něm zmizel klon, Naruto poznal hned ten bleskový útok…Jeho útoky znal dobře…
Sasuke už očekával Naruta, když ho uviděl přepadl ho stejný pocit vášně jako prve..Postavil se mu čelem ale poznal, že je to jen klona, tak ho bez váhání probodl chidory…Pomalým krokem došel až k místu, kde stál on…Naruto…Díval se na něho nenávistným pohledem…V tom pohledu…Sasuke cítil všechnu zlost, kterou mu způsobil odchodem z Konohy i všemi činy, jenž v Akatsuki udělal…
Blonďáčka se choval klidně, ale v nitru mu hořeli plameny nenávisti…Ani vlastně nepomyslel, co bude až se s ním střetne… „Co když mě nebude poslouchat…Za jeho činy ho musím potrestat, ale dokážu ho zabít?“ Promlouvalo jeho nitro….Na tuhle otázku si nedokázal odpovědět, ale teď zrovna pukal zlostí…Šáhl si do mošničky pro kunaje…
„Už tě nenechám dál zabíjet…Někdo tě musí zastavit.“ Ozval se hrdě…
„Myslíš si, že to budeš zrovna ty???“ Podíval se na něj skepticky, ale nitro mu spalovala vášeň…Pod rozepnutou oranžovou bundou se pod černým tričkem rýsovali jeho svaly…Ty svaly z kterých nemohl spustit zrak…Dostal chuť si vzít Naruta hned teď a tady…Chtěl ho vlastnit…Nevěděl, kde se v něm berou takovéhle myšlenky…Ale nemohl je zapudit…
Naruta dráždila jeho arogance, ale v jeho hlase cítil ještě, něco jiného…něco, co se nedalo popsat…Temné černé oči zářili touhou…Touhou po něm???
„Dlouho jsme se neviděli Sasuke…Změnil jsem se za tu dobu.“ Na důkaz udělal rasengan a vyrazil proti němu, ale Sasuke stál a ani se nehnul..Nechal ať mu Naruto vrazí svůj útok do pravého ramene…Když blonďáček viděl, že se Sasuke nebránil chtěl změnit směr ze smrtelného úderu, ale nepodařilo se mu minout jeho tělo… Zásah do ramene…Zmateně poulil na svého bývalého přítele své pomněnkově modré oči..
Černovlasý chlapec nechal krev z jeho rány odkapávat na zem…Pomalými kroky se blížil k blonďáčkovi…Naruto se ani nehnul…Nechápal, co se to děje…Srdce se rozbušilo. „Co se to děje?“
Sasuke necítil bolest…Jen vzrušení…Musel ho prostě mít…Věděl, že se bude bránit, ale on chtěl slyšet jeho steny a výkřiky…Vědět, že on mu dělá tu bolest…
Zastavil se těsně u blonďáčka.Prudce si ho k sobě přitáhnul a vrazil mu žádostivý polibek…Naruto se chtěl bránit, ale překvapením mu ztuhly nohy…Oddával se chtivým polibkům nepřítele…Ale tohle se Sasukemu nelíbilo...Chtěl, aby se Naruto bránil…V ráně mu divoce škubalo, ale nenechal se tím odradit..Povalil Naruta na zem a podíval se mu do vyděšené až nevinné tváře…Pohladil ji.
Naruto nevěřil, že se to děje..Nemohl dovolit, aby ho jeho přítel….ZNÁSILNIL.
„Ne,“ mohutně se pod Sasukem vzepřel…Nevěděl, že to přesně Sasuke chce..
Nositel sharinganu se jen usmál a přimáčkl Naruta pevněji k zemi…Při tom mu nezapomněl zablokovat ruce, aby znemožnil obranu …Uvolnil si jednu ruku a sní sjížděl po jeho krku stále níž…Adrenalin mu rozpumpoval celé tělo…Žízeň po něm ho spalovala…
Přívalem vášně roztrhl Narutovi triko a pomalu rty přejížděl po jeho břiše a prsou..Zastavil se u bradavky a začal si s ní hrát jazykem…
Naruto vzdychl…Musel se přiznat, že to bylo celkem příjemné…Sasuke se zazubil a pokračoval dál přes břicho dolů…Jeho oběť už se nikterak nebránila…Zbavil ho jeho kalhot a začal mu přejíždět přes jeho úd…Blonďáček zavřel oči…Cítil, jak se jeho chlouba zvětšuje vzrušením…Černovlasý chlapec začal špičkou jazyka dráždit vršek údu a pomalu sjížděl dolů až ke kořenu…Několikrát za sebou to z opakoval…Blonďáček sténal vzrušením..Divil se, že necítí odpor k němu, ale v takovéhle chvíli nemyslel na nic, jen na tu touhu, která ho spalovala…
Sasuke si vzal celou Narutovou chloubu do úst a začal se pohybovat v rychlejším tempu…Sám cítil svoje vzrušení a kalhoty ho dole poněkud tlačily…Vydráždil Naruta až k vrcholu…
Sasuke se napřímil, z koutku úst mu stékala bílá tekutina, která se válela i všude okolo…
Vítězoslavně se podíval na spoceného blonďáčka…Sundal si konečně svoje kalhoty…Okamžitě vykoukl jeho vztyčený úd…Políbil blonďáčka na roztřeseně, vlhké rty a přetočil ho na břicho…
Nesnažil se být nikterak jemný…Toužil se do Naruta dostat…Tvrdě do něj vstoupil...Bolestný výkřik se rozlehl okolím…Sasuke začal pomalu přirážet…Jezdil stále hloubš a hloubš…Zkousl si rty rozkoší…Blonďáček na tom byl o trocho jinak…Příjemný pocit vymizel a vystřídala ho ohromná bolest v konečníku…Zabořil svoje nehty do hlíny a stiskl zuby při každém novém přírazu…Z koutku úst mu začala stékat krev…
Sasukeho přírazy se zrychlovali…Jezdil rukama po Narutových zádech a blaženě si vychutnával nadvládu nad ním…Zbožňoval jeho zachvění při každém přírazu…Přitiskl se k němu a objal ho svými pažemi…Nechal po Narutovém těle stékat svou vlastní krev…
Sasuke vyvrcholil…Ulehčeně vydechl…Z konečníku vytékala bílá tekutina spolu s nádechem krve…Blonďáčka na tváři zmáčela slza. „Jak jsem tohle mohl dovolit?“ Černovlasý chlapec se zvedl…Naruto se otočil a podíval se mu do tváře s výrazem opovrhnutí.
„Copak je? Neříkej, že se ti to nelíbilo.“ Prohlásil se sebejistým úsměvem…
Naruto sklopil zrak a natáhl si kalhoty…Ucítil, jak se k němu přiblížil…Sasuke ho něžně vzal za bradu a políbil. „Musel sem se nějak pomstít za utrženou ránu.“
Naruto na něj nevěřícně kouknul…
„Eh, bylo mi s tebou dobře…Doufám, že se příště zase stavíš.“ Sasuke se zvedl a odkráčel pryč…
Blonďáček tam ještě hodnou chvíli seděl. „Příště až tě zase uvidím…Tak tě zabiju“ Ozvěna jeho výkřiku se rozléhá po celém okolí..
Sasuke se pousměje. „Hlavně na tohle nezapomeň.“ Řekne si pro sebe…
--------------------------------------------------------------------------------
Zobrazit další články tohoto autora
